Čerstvý domácí mazanec s mandlemi a rozinkami je na Velikonoce nutností! Těsto je vlastně stejné jako na vánočku, akorát se nic nezaplétá, takže to bude úplně jednoduché.
Existuje pár jídel, která nesnesu jinak, než domácí, z vlastní kuchyně. Patří k nim i vlašský salát. Z lahůdek to je zlo a těžko říct, co tam vůbec dávají, majonéza je vždycky taková řídká, až mléčná. Z koupených chlebíčků jakbysmet.
Baltašky jsou tradiční české vánoční jídlo. Kdysi dávno to bývalo na venkově i hlavní štědrovečerní jídlo. Zmínku o baltaškách můžete dokonce najít v knize Zapadlí vlastenci od Karla Václava Raise (z roku 1893). My je teď jíme v týdnu po vánocích k snídani, pokud právě nesnídáme řízek. Jako většina vánočních dobrot i tohle je neskutečná kalorická bomba, možná ta největší. Ale co, jsou přece vánoce!
Linecká kolečka, srdíčka, hvězdičky nebo kytičky jsou nejoblíbenějším vánočním cukrovím, konkurovat mu v tomhle ohledu můžou snad jen rohlíčky nebo perníčky.
Perníčky jsou super vánoční cukroví v tom, jak dlouho vydrží. Můžete je začít dělat už v září a v prosinci je dozdobit. Zároveň ale potřebují aspoň dva týdny odležet, takže když to nestihnete včas, máte postaráno o lednové cukroví, a to je taky fajn!
Kakaové pracny se skořicí, hřebíčkem a citronovou kůrou nejen chutnají, ale také krásně voní. A hlavně, jak se tak říká, pracny nejsou pracný, takže nepatří k tomu cukroví, které bychom vynechávali.
Tak jo, budou vánoce, a vánoce bez rohlíčků, to by nebylo ono. Ty naše jsou tak dobré, že už zase nejsou, ale to nevadí, je to práce tak na dvě hodinky a bude další várka super rohlíčků.
Vyrazili jsme s pár kamarády, Gastrokritikem a Viet Food Friends do Sapy na několikachodový oběd. Sapa je velká vietnamská tržnice, je tu hromada nevýznamných obchodů s hadrama, ale především asi 30 bister a pár obdchůdků s potravinami. Když jsem tu byla asi před čtyřmi lety poprvé, dlouho jsem se pak trochu bála jít sem znova. Přišlo mi, že se zaručeně ztratím a bez zkušeného doprovodu tam budu za vetřelce. Tahle doba už je ale dávno pryč, vietnamská kuchyně je oblíbená, do Sapy chodí spousta Čechů a já už se tu přinejmenším dokážu neztratit. Vietnamské jídlo miluju, takže do Sapy se prostě občas musí!
Foodies Club VŠE uspořádal focení a foodstyling s Šárkou Babickou. Holky z VŠE donesly nějaké jídlo na focení (mimojiné i úžasný čokoládový a hruškový koláč, který jsme nakonec snědli) a po chvilce povídání jsme se pustili do aranžování a focení.
Foodparade si na víkend evidentně objednalo krásné počasí, nabídka restaurací je víc než lákavá, což dohromady naznačovalo příslib dobře stráveného odpoledne v zahradách Trojského zámečku na druhém ročníku tohohle festivalu jídla. A taky že jo! Odpoledne jsme si opravdu krásně užili a jestli ještě váháte se zítřejší návštěvou, určitě doporučuju vyrazit.
Bezesporu největším hitem letošního léta je okurkáda, chcete-li použít frekventovanější, leč ne tak hezký název, tak okurková limonáda. Na osvěžení je perfektní, takže se není čemu divit, že ji do nápojových lístků zařadilo opravdu hodně restaurací. A mnohdy ji i mimo nabídku udělají na přání.
Včerejší akce v Node5 chytře spojila v trojkombinaci záležitosti, kterým se i jednotlivě těžko říká “ne” – lekci startup vaření, večeři a povídání o byznysu se zakladatelem školy vaření Chefparade Marcelem Vargaeštokem. Startup vaření celkem jasně slibovalo ukázku toho, že i když není čas, nemusí se jen objednávat pizza. Sama jsem byla zvědavá na to, jaká jídla pro jednoduché zadání “rychle, levně, zdravě” Marcel vybere. Jistá jsem si byla jen tím, že špagety s kečupem to nebudou.
Tradiční italský smetanový dezert panna cotta, konzistencí připomínající puding, je jedním z nejjednodušších dezertů. Pochází ze severozápadní Itálie z oblasti Piemonte, ale jí se po celé Itálii. V tradiční formě se podává s čerstvým lesním ovocem, karamelem nebo čokoládou, bežně se ale doplňuje spoustou dalších dobrot, od ananasu až po pistácie. V italštině panna cotta znamená přesně to, co je – vařená smetana.
Snad je to tím, že jsem čím dál zmlsanější nebo tím, že drtivou většinu restaurací na Prague Food Festivalu už mám projedenou. Pořád mě to baví, ne že ne, ale už to není takový zážitek. Úžasné vyzrálé české hovězí od Ambiente z předloňského festivalu si pamatuju doteď, z loňska už vzpomínám jen jak nás vyháněli při posedávání na zídce. Letos to taky nebylo špatný, ale to nadšení jako kdysi už je dávno pryč.
Není nad to se před vařením trochu proběhnout. Z Chefparade mi volali půl hodiny před začátkem kurzu, ať přijdu. Tak proč ne. Na kurzu nás bylo 10 plus šéfkuchař Honza Hajný. V plánu byla česká kuchyně, konkrétně:
- zelňačka s klobásou,
- krkovice na karamelizované cibuli se špekovým knedlíkem,
- svíčková na smetaně s karlovarským knedlíkem,
- jablečný štrůdl.
Čestr dnes otevíral zahrádku s grilem. Počasí večeři pod širým nebem vysloveně nahrávalo, takže se nedalo odolat. Protože tam, kde vždycky dostanete skvělý kus krávy, budete chtít určitě ochutnat i maso z grilu.
Se začátkem chřestové sezóny a koncem dubna začal i Chřestfest. 11 restaurací v Praze, Brně a Ostravě má od 30. dubna do 20. května v nabídce tříchodové chřestové menu, s rezervací přes Alakarte vždy za 290 Kč. Z nabídky jsem vyzkoušela 5 pražských restaurací (Mlsnou kavku, Amade, Il Convento, Ambroisie a Fluidum) a všechny mě potěšily. Některé více, některé méně. Doufám, že 15 chřestových chodů za 5 dní ještě nevede k předávkování, pár dní pauzu si teď ale asi dám. Tak jestli vás zajímá, co mi chutnalo a jak to vypadalo, čtěte dál…
V rostoucí konkurenci kuchařských kurzů spustila Iveta Fabešová, kterou můžete znát z pořadu Na nože! nebo jejích kuchařek o pečení dobrot, svůj kurz vaření trochu jinak. Udělala to jako online konferenci přes Google+ Hangout. První kurz úspěšně proběhl právě dnes a přestože to byla tak trochu beta verze, která potřebuje v některých ohledech poladit, uvařili jsme si skvělý oběd, náramně jsme si to užili a Iveta s průběhem myslím taky může být spokojená.
Znáte to, jste daleko od domova, v prostředí, které vůbec neznáte a máte hlad. Chcete si dát něco opravdu dobrého a nejlíp i místního. Jenže pokud naslepo vlezete do první hezky vypadající restaurace, riskujete průšvih. Můžete mít štěstí nebo dostanete na talíř něco, na co budete chtít co nejdříve zapomenout. Téměř jistě nenarazíte na některý z těch nejlepších podniků, který okolí nabízí. A právě ke zvýšení šancí na spokojené bříško vám může pomoci Foursquare.
Co k obědu?
Doporučené články
Domácí těstoviny
Nejsladší... Srnčí svíčková podle FričeKategorie
- Gastrosemináře (3)
- Kurzy vaření (2)
- Nakupování (1)
- Nezařazené (12)
- Restaurace (3)
- Vaření (4)
Přidejte si Facebook
Tag cloud
Flickr
Krátce o Hořkosladké
Hořkosladká je o jídle, nákupu, přípravě i konzumaci. O jídle u nás, ve světě, doma i v restauraci. I v cukrárně. Maso je základ, dezert je povinnost. Vegani jsou vítáni, ale nemůžu zaručit, že tu najdou dost relevantních článků.
