
Snad je to tím, že jsem čím dál zmlsanější nebo tím, že drtivou většinu restaurací na Prague Food Festivalu už mám projedenou. Pořád mě to baví, ne že ne, ale už to není takový zážitek. Úžasné vyzrálé české hovězí od Ambiente z předloňského festivalu si pamatuju doteď, z loňska už vzpomínám jen jak nás vyháněli při posedávání na zídce. Letos to taky nebylo špatný, ale to nadšení jako kdysi už je dávno pryč.
Nejvíc mě nadchla úplně nefotogenická záležitost z La Rotonde – Krémová polévka z židovských brambor. Naopak největším zklamáním byl Qiuche Lorraine z Café Amandine. Obecně mám pocit, že je těžké najít fakt dobrý quiche, tak jsem sázela na to, že na PPF bude. A ne. Z dezertů mě zaujala tradiční sicilská trubička s krémem a jahodami v La Cucina Boscola.

Tahákem nedělního programu asi měl být hmyz. U stánku Noodles byl trochu zájem o krevety, ale jinak šli na dračku cvrčci, červy a sarančata.

Hmyz přežívá do své poslední chvíle v krabičkách, umírá až po chvilce na rozpálené pánvi, sarančata už v horké vodě, asi aby neutekli. Jen se zlehka orestuje a jde na talíř. Nemůžu si pomoct, ale zdá se, že saranče si na pánev prostě lehne, jako by se šlo jen tak opalovat.

Dobrá volba z nabídky Le Patio bylo Hovězí z biofarmy „Statek Hlinky“ na indonézský způsob, s ananasem a rýží s příchutí kurkumy a limetkových listů. Pomalu vařené maso se krásně rozsýpalo.

Do Krystal Bistro Mozaika chodím dost často, takže i když jsem jak na burger, tak na paštiku se smrži a foie gras měla zrovna dost chuť, vynechala jsem.

V Aromi, La Finestra jsme dali celé menu, vepřový pupek „Porchetta“ s cibulovým kroužkem byl fajn, lepší byly ale tiramisu profiterolky.

Menu doplnil Panzanella salát z parmice šedé podávaný na chlebu frisella.

Další celé menu jsme si dali ještě v Buddha-baru, tam to byla sázka na jistotu, Yakitori grilované na dřevěném uhlí bych si nenechala ujít.

Maki Rolls jsem si jen vyfotila… :-)

…ale sezamovou zmrzlinu jsem nedala, byla výborná!

Asi největší dezerty byly k dostání U Zlaté Studně – Švěstkový koláč s drobenkou, mákem, tvarohem a domácí rumovo-rozinkovou zmrzlinou (na fotce bez toho velkého kopce zmrzliny).

V Míčovně jsme také ochutnali kakaové boby. Zobání lepší než chipsy, nesníte jich tolik. Ne vážně, dobrý, ale hořký (víc než čokolády s vysokým obsahem kakaa).
Čínská restaurace Huang He loni měla loni fajn jelení špíz. Letos jsem zkusila kuře po hunansku s bílou rýží. Sladké chili, sójovka, koriandr, zázvor, česnek. Pán vedle u stolečku teda říkal, že to je kečup, tak kdo ví.

Bezkonkurenčně největší show měli italové v Mammá. U stánku s italskými delikatesami od chleba po těstoviny se mluvilo italsky, hrálo na kytaru a zpívalo, dělaly se oči na procházející slečny a ochutnával se salám.

Dali jsme si bruschettu, na které nám přistál úžasný kus bůvolí mozzarelly. Chleba byl sice trochu rozmáčený, ale co už.

Tak za rok zas! Asi mě štve, ale neodradí, že tam nechtějí tam dát víc stolečků…
Kategorie: Nezařazené
Nejhorší akce na světě… Nikdy více!