buddha-bar-kachni-buns

Rok se s rokem sešel a zahrady Pražského hradu opět zavoněly dobrým jídlem. Tentokrát hodně nepřálo počasí a jídlo bylo doslova obložené kapkami deště. I když taktiku co nejrychleji proběhnout, ochutnat a domů do tepla zřejmě zvolilo spoustu návštěvníků, už tradiční nedostatky s prostorem pro jídlo festival opět nevychytal. Chápu, že servis na takovéhle akci je trochu problém a moc jinak, než všechny chody najednou to nejde. Co moc nechápu je, proč se tomu restaurace nepřizpůsobí aspoň do té míry, že vymyslí jiný dezert než zmrzlinu. I když ono to teda málem bylo jedno, jak mrzlo. Tak si zase tak říkám, že příští rok už fakt nepůjdu, ale se znám :-) Loni jsem měla podobné myšlenky.

Trochu mě mrzí, že v neděli už chyběla La Truffe s lanýžovými dobrůtkami, pořád nějak nevychází tam zajít a ani tady to neklaplo. Naopak jsem ráda, že Dish byl jen v pátek, určitě bych jejich skvělému burgeru neodolala a pak bych ochutnala míň jiných věcí. Tatáž potíž a Čestr, který lákal na desítky přeštických klobásek zavěšených na stánku. Profláknuté dobrůtce jsem odolala, hlavně teda díky pořádné frontě, co u Čestru byla.

Art Nouveau - grilované iberijské vepřové

Hned na první pokus jsme trefili hned na dvě dobré záležitosti v Art Nouveau. Nejdřív kroketa z brasírované hovězí oháňky mladého býčka Charolais s rajčatovým fondue. Od pohledu nic moc obalovaná koule masa v rajčatovém pyré, ale moc dobré, maso nemleté a rajčátka super. Na to následovala grilovaná Pluma z iberijského vepře s pyré ze žluté karotky. Krásně měkké masíčko a pyré taky jedna báseň. Zklamalo tu brownie se slanými buráky a sorbetem z kokosových ořechů. Jednak bylo tvrdé a suché, jako včerejší. Druhak tam chyběl ten kontrast slaného a sladkého, který bych čekala, broownie samo moc žádnou chuť nemělo, buráky slané taky moc nebyly. Dobrý byl ten kokosový sorbet, a to kokosové věci zrovna v oblibě nemám.

V Mandarin Oriental Hotel Prague jsme ochutnali Shu mai – na páře vařené knedlíčky z vepřového masa a krevet se zázvorem a houbami shiitake. Dobré. Pak jsme zkusili ještě Srílanské krevetové kari s rýží basmati a čočkovým chlebem papadum. Rýže s kari dobrá, u krevet mi nesedlo, že k tomu byly studené, nevím, jestli to tak nebyl záměr, ale teplé a víc dochucené bych ocenila víc.

mandarin-krevetove-kari

Nabídka U Emy Destinové hodně lákavá. Jelení carpaccio s liškami a salátem byl fajn. Na to Greater Omaha Black Angus ribeye s bramborovo-křenovým pyré. Pyré mě zvlášť nezaujalo, u masa se projevil klasický problém festivalu – ne všechno jídlo si jde užít s umělohmotným příborem. Při té příležitosti mě napadlo, proč mě ještě nikdy nenapadlo přinést si vlastní příbor. Dezert v podobě pěny z bílé čokolády s vanilkou a marinovanými višněmi v portském víně byl na první ochutnání dobrý, s každou další lžičkou to nadšení ale sláblo, až mi přišlo, že to bylo až moc sladké.

Závěrečená zastávka a Buddha Bar s Buns bochánky s kachním masem byla dost dobrá volba.

Kategorie: Nezařazené

Zanechte komentář